Better ways – výprava učňů Hotelové školy na sever + foto

Ještě v době předcovidové se nám podařilo navázat spolupráci s norskou školou „Fitjar Vidaregåande Skule“, která se nachází v malém městečku Fitjar na jihozápadě Norska. Společně jsme nastartovali projekt s názvem „Better ways“, jehož hlavním cílem je zlepšení praktické výuky díky vzájemné spolupráci. V rámci tohoto projektu vyrazila skupina 12 učňů (obory kuchař, číšník, cukrář) v doprovodu 2 učitelů (Martina Černá, Miroslav Stojčenko) na týdenní pobyt do Norska.

O slunné neděli 1.5. jsme se ve 12:00 sešli před budovou školy a vydali se směr letiště Václava Havla v Praze. Cesta minibusem proběhla hladce, stejně jako první let z Prahy do Švédska a druhý do Bergenu v Norsku. Protože jsme přistáli až okolo desáté hodiny večerní, přespali jsme v hotelu Clarion přímo na letišti.

Druhého dne ráno jsme se po vydatné snídani přesunuli autobusem k trajektu, který nás přepravil na malý ostrov Stord. Pak už to byla jen krátká cesta přímo do města Fitjar, kde na nás čekalo příjemné ubytování v místním hotelu. V poledne jsme si pochutnali na slavnostním obědě, který byl pro nás připraven norskými učni ve školní kuchyni a skládal se ze samých místních specialit. S plnými žaludky jsme si pak prohlédli školu a městečko v doprovodu zástupce ředitele Chrise Stewarta Aarbø.

V úterý 3.5.na nás čekal speciální program - den v přírodě. Ujal se nás učitel biologie Geyr a za jeho dohledu jsme se na malých kánoích přepravili na malou kamenitou pláž. Pro neplavce či nefanoušky kanoistiky byla samozřejmě možnost dojít na místo pěšky. Zde jsme strávili slunné dopoledne. Studenti nachytali mušle, ryby a vylovili mořské řasy a měli možnost vše ochutnat. Jídlo se připravovalo na malém ohýnku. Větší úspěch než dary moře však měla norská tábornická verze trdelníku, která se opéká jednoduše na kusu dřeva stejně jako u nás doma buřty. Odpoledne jsme navštívili místní lososí farmu, což je moderní zařízení, které s pouhými 24 zaměstnanci vyprodukuje neuvěřitelných 12 milionů ryb ročně.

Středeční dopoledne bylo pro naše učně asi nejnáročnější, protože připravovali oběd pro celou školní jídelnu. Ačkoliv se ve Fitjarské škole nevaří v takových počtech jako u nás, příprava 50 porcí spojená s velkou zodpovědností nebyla zrovna snadná. Se zadaným úkolem se však naši učni vypořádali se ctí, a tak se okolo půl dvanácté mohl podávat boršč a po něm tradiční kynuté buchty plněné mákem a tvarohem.

Po zaslouženém odpočinku byl pak odpoledne na programu výlet na další lososí farmu, tentokrát na volném moři, kde ryby dorůstají do finální váhy a délky. Už samotný přesun na místo určení pomocí rychlých člunů byl zážitkem. Přímo na farmě jsme se pak opět přesvědčili o vysoké technické úrovni norského rybího průmyslu, ať už se jedná o krmení ryb na dálku přes Wi-Fi nebo odstraňování rybích vší pomocí laseru.

Ve čtvrtek dopoledne měli naši učni opět napilno ve školní kuchyni. Tentokrát přišla na řadu příprava norských specialit pod vedením hlavní kuchařky Liv Karin. Naši svěřenci se opět nedali zahanbit a po zvládnutí všech úkolů včetně pečlivého úklidu si vysloužili uznání i zaslouženou pochvalu. Odpoledne jsme se vydali na prohlídku města Leirvik, které je i se svými pouhými 20 tisíci obyvateli největším na ostrově Stord. Protože při procházce všem řádně vyhládlo, přišlo vhod milé pozvání do místní pizzerie jako pozornost od vedení fitjarské školy.

Páteční ráno pro nás bohužel znamenalo rozloučení se s Fitjarem a přesun do Bergenu, kde nás po ubytování čekala zajímavá přednáška o tradičních norských sušených rybách (tzv. stockfish). Odpolední prohlídka centra města byla bohužel poznamenána deštivým počasím, proto jsme jí museli zkrátit a poměrně rychle se vrátit zpět na hotel. 

V sobotu už zbývala jediná věc – vrátit se bezpečně a v plném počtu domů. To se naštěstí podařilo a po dlouhé cestě s přestupem a tříhodinovým čekáním v lotyšské Rize celá výprava zdárně dorazila půl hodiny před půlnocí do Teplic, kde se všichni účastníci odebrali do svých domovů.

TEPLICKÝ DENÍK + FOTOGRAFIE
https://teplicky.denik.cz/ctenar-reporter/kuchari-a-cukrari-z-teplicke-h...